Kniha práw nad přečiněnjmi hrdelnjmi a těžkými řádu Městského, (totiž Policye) přestupky r. 1804
Popis
Kniha práw nad přečiněnjmi hrdelnjmi a těžkými řádu Městského, (totiž Policye) přestupky. 1804. Kniha je stará přes 220 let!
Výjimečně luxusní dar pro specialistu na trestní právo z řad právníků a advokátů nebo pro sběratele staré právnické literatury. Vydáno ve Vídni v roce 1804, výnosem císaře Františka I (v tomto roce bylo oficiálně vyhlášeno Rakouské císařství, Napoleon se korunoval císařem a do bitvy u Slavkova zbýval již jen jeden jediný rok).
Zákoník znovu zavedl trest smrti, definoval např. podmínky zvlášť těžkého žaláře (přikování buď na nohou nebo i v pase, způsoby zostřené stravy, bití metlou, odměny kata atd....)
Autor: Alois hrabě z Ugartů, vydal Jan Tomáš urozený z Trattnerů. Rozměry: 120*195*28 mm. Původní dobová papírová vazba se štítkem "Prawa trestnj" na hřbetu. Hřbet drobně prasklý.
Trestní právo. Kniha práv nad přečiněními hrdeními, 1804.(František I. Rakouský, císař; Alois hrabě Ugarte). "Kniha práw nad přečiněnjmi hrdenjmi a těžkými řádu Městského, (totiž Policye) přestupky. Djl prwnj o přečiněnjch. Djl druhy o těžkých řádu Městského (Policye) přestupcých, a w přjčině gich pokračowánj". Vídeň: Trattner, 1804. 8°. (16), 328, slož. tabulka ("Poznamenánj v wěcech hrdelnjch z nowého města Wjdeňského ... od ...Ledna až do ... Března 1804"), (4), 216, (4) str.
Informace k zákoníku Františka I:
Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích vyhlášen v roce 1796 jako Západohaličský trestní zákoník, v září 1803 po dílčích úpravách i pro celou monarchii, v českém překladu vydán o rok později. Ovlivnil vývoj trestního práva u nás až do roku 1949. - František I. (1768-1835) byl v letech 1792-1835 král uherský a český, v letech 1804-1835 císař rakouský a jako František II. v letech 1792-1806 poslední císař Svaté říše římské národa německého. - Alois hrabě Ugarte (1749-1817) byl rakouský úředník a státník.
Zákoník znovu obsahoval možnost uložit za zločin i trest smrti (§ 9 a násl.) a to formou oběšení (výjimku stanovovalo řízení při stanném právu, kdy se popravovalo zastřelením). Smrt nehrozila pouze za velezradu, ale i za několik nejtěžších zločinů (padělání papírových peněz, vraždu, loupežné zabití a některé zvláště nebezpečné druhy žhářství). Znovuzavedení trestu smrti bylo dokonce odůvodněno zvláštní vyhláškou vystavenou ve všech provinciích a krajích (dvorský dekret ze dne 29. 10. 1803). Dále mohl být pachatel odsouzen k pobytu v žaláři, který se dělil podle způsobu výkonu na tři stupně – žalář, těžký žalář a nejtěžší žalář. V případě odsouzení k těžkému žaláři, byla osoba ukována na nohou, byl vězněn v izolaci a do stravy nebylo zahrnováno maso. Při výkonu trestu v žaláři nejtěžším byl navíc odsouzený ukován i v pase. Navíc dostával teplé jídlo jen jednou za dva dny. Jinak byl podáván pouze chléb a voda. Pobyt v žaláři mohl trvat od šesti měsíců do dvaceti let nebo doživotně. Tento trest se navíc mohl zostřit (§§ 17-22) nucenými pracemi, vystavením na pranýři, bitím holí nebo metlou, posty nebo vyhnanstvím po propuštění ze žaláře. V případě některých zvláštních těžkých zločinů bylo možné také cejchování. Trest smrti a nejtěžší žalář byl navíc spojen se ztrátou občanských práv, šlechtických a akademických titulů, vojenských hodností a právní způsobilosti, což zapříčinilo například nemožnost uzavírat závazky nebo zanechat platnou závěť.
Zdroje: www.antikvariatkrenek.com a diplomová práce Tomáše Zíky „Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích“
Související produkty
-
Kód: 1111RETTIGSFDRHGDA
-
Kód: 7235-17A
-
Kód: 57865787LFJFJDD
-
Kód: 1973-VPRAVO4816
-
Kód: AD5-KRSABICEA
-
Kód: SKLADTUBUSNAHORESAMOSTATNE65388
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat příspěvky. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.