Po třinácti letech.
Prvé číslo „Věstníku Cyklistů, které máme v rukou, vyšlo v nebývalém nákladu a s bohatým obsahem. Zvěst to na pohled suchá, a zdá se, jakoby s hnutím cyklistickým neměla nic společného. Ale kdo pilně sleduje vývoj naší dělnické cyklistiky z minulých dob až do doby přítomné, ten musí nutně dojít k přesvědčení, že jest to událost svědčící o velké síle a mohutném její rozmachu. A právě při této příležitosti myslím, že jest vhodné vzpomenouti též našich začátků a věnovati několik řádků těm, kteří myšlenku osamostatnění a soustředění dělnických cyklistů ve svých vlastních spolcích v život uvedli a kterým se při zakládání prvního dělnického klubu ani nezdálo, že myšlenka jejich tak vzroste a nabude mohutného rozšíření. Jako účastník při zakládání prvního dělnického klubu, chci věnovati vzpomínku době počátku i jednotlivcům, kteří úkolům těmto se věnovali. Činím tak, pokud mi paměť dovoluje. Bylo to ku konci roku 1898, kdy sešlo se v Praze VII. několik soudruhů, kteří byli v době té tak šťastni, že byli vlastníky kola, které tenkrát platilo za luxus a považováno bylo za privilegium měšťáckých vrstev. Soudruzi tito vzali si za úkol založiti klub cyklistů čistě dělnický, v němž by byl každý roveň druhému, kde by nemajetnost a příslušnost k dělné třídě nebyla příčinou, aby na takového jednotlivce pohlíženo bylo jako na tvora méně cenného. Jen tak mimochodem připomínám jména některých soudruhů zakladatelů. Byli to soudruzi: Kraus, Regner, Šebor, Hladík, Pfeifer, Horešovský a jiní, kteří sešli se v hostinci soudruha Juny „U zlaté palmy" v Praze VII., jenž tehdy byl rovněž zakládajícím členem a v době nynější jest hostinským „U města Petrohradu v Plzni". Po krátké poradě zvolena komise ku vypracování stanov. Komise ujala se uložené jí práce se vší rozhodností a láskou, takže během zimy bylo vše uspořádáno a z jara vstoupil Ustřední dělnický klub cyklistů v Praze VII. v činnost. Po krátkém publikování a agitaci hlásilo se hojně členů a tím nastala nová starost, kde vyučovati ty, kteří se chtěli jízdě na kole naučiti. Z příčin těch navázány styky s p. Kubištou, majitelem jízdárny v Bělského třídě, o zapůjčení téže na dva neb tři dny v týdnu, k čemuž po delším jednání svolil. Jak primitivní to byla jízdárna, pozná každý z rozměru, neboť měřila necelých 12 m v průměru… V Praze, dne 15. ledna 1913.
Cyklistika má na našem území bohatou historii sahající až do první poloviny 19. století. Zpočátku šlo o zábavu vyšších vrstev – první cyklista se v Praze objevil roku 1868, cyklistické kluby vznikaly od roku 1881. Postupně se ale jízda na kole stala dostupnou i dělníkům, kteří si ji přizpůsobili vlastním hodnotám a životnímu stylu.
Dokladem toho je i věstník Českoslovanského svazu cyklistických spolků dělnických v Rakousku, založeného na Vinohradech v roce 1908. Nabízíme pět prvních ročníků svázaných do jednoho svazku (seznam svazku na konci).
Texty věstníku jsou silně ideově zabarvené a jasně ukazují, že i cyklistika byla vnímána třídně. Jak výstižně uvádí jeden z příspěvků:
„Závodění ponechme našim měšťákům, jen plný, ba přeplněný žaludek chce se bíti o vítězství a druhého přemoci. Dělník užívá kola ke svému posílení, ku shlédnutí přírodních krás a užití zdravého vzduchu, k zotavení těla svého moderní těžkou prací kapitalistickou.“ Ovšem kapitalistická inzerce byla třeba i tehdy viz reklamy podniků typu Vondřich či Kohout....
Tento unikátní komplet je výjimečným sběratelským kusem – vhodný pro muzeum, odbornou knihovnu, soukromou sbírku, ale i jako superluxusní dar pro vášnivého cyklistu k životnímu jubileu. Formát B5 (menší A4), dobová modrá plátěná převazba, dávné signatury zrušené knihovny. V případě zájmu o tuto problematiku velectěnému čtenářstvu připomínáme, že antikvariát www.vzacneknihy.cz (dříve kokickovi) ve své nabídce disponuje dalšími cyklistickými perlami. Stačí se jen podívat!
OBSAH SVAZKU: Věstník cyklistů - list českoslovanského svazu cyklistických spolků dělnických v Rakousku. Pět prvních ročníků svázaných do jednoho svazku (uvnitř razítko Českoslovanské strany sociálně demokratické):
Roč. 1 (1908-1909), č. 1-6
Roč. 2 (1910), č. 1-6
Roč. 3 (1910-1911), č. 1-6
Roč. 4 (1912), č. 1-11
Roč. 5 (1913), č. 1-12.
Formát B5 (menší A4), velmi dobrý stav, vazba dobová, poloplátěná.